Týmové akce 2 0 0 0

BOSKOVICE  6.- 8.5. 2000
MALÝ BERANOV 9.- 11.6. 2000
LIPNICE  28.- 30.7. 2000
BLANSKO 3.9. 2000
TÝNEC NAD SÁZAVOU  22.- 24.9.2000
VÝJEZD NA ORLÍK 11.- 12.11. 2000

Akce podle roků  1998 | 1999 | 2000  | 2001 | 2002 | 2003 | 2004  | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |

BOSKOVICE 6.- 8.5. 2000

    Je tu opět začátek května a to neznamená nic jiného, než že  opět vyrážíme na uznávanou dnes už mezinárodní akci - Jarní  sraz Velorexů v Boskovicích, která se tu úspěšně koná již po  čtvrté. Náš tým bude až na Jirku Vokouna, který nestihl  dokončit svůj stroj, kompletní a navíc obohacený o naše kolegy  vodáky v rolích stájových jezdců a spolujezdců. Takto vypadá  soupiska našeho rozšířeného týmu :

STROJ - PILOT :

1)VELOREX 16/250 - Pepa
 2) KRISTÝNA - Bohouš Chmelař řečený Ludva, alternuje Pavlík P.
 3) ANGLÁN - Tomáš řečený VEDr.
 4) GABRIEL - strýc Laďa, president našeho týmu
 5) ŽLUŤÁSEK - Petr řečený Belmondo
 6) FANOUŠ - Tomáš Hanuš řečený Erikson
 7) TONÍK - Ála - ostrá jezdkyně

Jako spolujezdci se zúčastnili a vystřídali:

8) Ladík Ondra
 9) Honzík Chloupek
 10) Renča Chloupková
 11) Kamča Veselá řečená Hraběnka
 12) Dana Heřmánková řečená Sněhurka
 13) Martina Broumová
14) Jan Heřmánek řečený Táta

    I když akce oficiálně začíná až v sobotu, valná část našeho  týmu na Cimrovku dorazila už v pátek. Já s Petrem jsme si dali  sraz v 15.00 v Uhříněvsi. Vezeme spolujezdkyně Sněhurku a  Kamču. Cesta probíhala bez problémů vcelku svižně, kolem půl  deváté jsme byli v Lysicích. Před Říčanami jsme museli doladit  odtrh na levém válci Petrova stroje. To byl jediný servisní  zásah za celou cestu. Další pauza proběhla v Čáslavi, kde jsme  v supermarketu nakoupili. Poslední, zato nutná zastávka se  konala na benzínce v Bystřici nad Perštýnem, kde si tradičně  dávám vychlazenou Coca Colu. Erikson, Táta, Martina, Pavlík a  Ludva dorazili feldou asi hodinu a půl po nás (je fakt, že  vyrazili o něco později než my). Ještě jsme v Černé Hoře  vyzvedli u Daby soudek piva a už nic nebránilo vidině pěkného  večera.

    Sobota byla slunečná a klidná. Z "Čéháčka" jsme přivezli  FANOUŠE a KRISTÝNU. Pavlík s Martinou jeli na kola. My ostatní  jsme na dvoře lenošili, ladili stroje na odpolední presentační  jízdu do Boskovic. Z Prahy v poledne vyrazili Pepa s Álou  TONÍKEM a dvěstěpadesátkou.

    Po obědě odjíždí pět strojů na presentaci do Boskovic.  Telefonicky se dovídáme, že Pepa s Álou mají cestou problémy,  ale jsou již na území Moravy, takže pro ně vyzvedneme startovní  čísla. U penzionu Zlatá růže je již velmi živo, přijíždějí nové  a nové stroje. Jdeme plnit první úkol, kterým je soutěž  Všeználek. Jedná se o dva testy: jeden klasický na ŘP a druhý  jsou otázky na velorexí téma. V předvečer se vracíme zpět do  Lysic, Pepa s Álou stále nedorazili. Lysická radnice odbíjí půl  osmou a to už se dva Velorexy řítí k našim vratům. Pepa  neustále bojoval s předními brzdami, musel odmontovat blatník,  aby si vzal šrouby na uklepané štíty bubnů. TONÍKOVI nesvědčilo  teplo a přehříval se a po delším stoupání musel dělat pausy.  Nicméně jsme kompletní, můžeme se soustředit na zítřejší  program. Všichni odchází na Cimrovku, jen já Pepa a Petr  připravujeme dvaapůlu na zítřek.

    Nedělní program začíná na zámku v Rájci. V kompletní sestavě  přijíždíme na nádvoří o něco dříve, protože jsme Kostíkům  slíbili pomoc při vyrovnávání strojů na společné foto. Hadráci  stojí v několika řadách, přijíždějí další a další. Po nafocení  celé akce se posádky rozjíždí na předem zvolená místa dle  vlastního výběru. Tam také probíhá závěrečná část Všeználka -  poznávání součastek hadráka poslepu hmatem. Náš tým zvolil  návštěvu lysického zámku. Tímto je oficiální nedělní program u  konce a náš tým tak ještě vyrazil na malý výlet do Lomnice u  Tišnova. Ze začátku trochu haprovala dvaapůla, ale Pepa s  Petrem ji opravili a do Lomnice dojeli s malým zpožděním. Při  odjezdu z této malebné vísky jsme způsobili malé pozdvižení,  šest nastartovaných hadraplánů nešlo přeslechnout. Přepěknou  krajinou kolem Bedřichova jsme se vraceli zpět do Lysic. Všem  se kochací jízda velmi líbila. Večer jsme zakončili jak jinak,  než táborákem na Cimrovce.

    Poslední den srazu je tradičně věnován jízdě elegance a  vyhlašování výsledků. Kompletní tým včetně doprovodného vozu  Opel dorazil do Boskovic něco málo po deváté. Tady se již  nablýskané tříkolky rovnají hezky za sebe, aby byl start kolony  co nejplynulejší. Kolona je zase o něco delší než loni, plátěná  vozítka blikají a troubí, náhodní diváci jen nevěřícně zírají.  Po ukončení srazu jedeme do Lysic, kde obědváme, následuje  úklid Cimrovky a odvoz KRISTÝNY a dvěstěpadiny do Černé Hory.  Na Prahu vyráží čtyři třistapadesátky. Po dvacáté hodině jsme  všichni na území hl. města. Cestu nám nezkomlikovala ani jedna  porucha! Za Zásmukami jsme byli nuceni nasadit střechy, jelikož  se trochu rozpršelo. Stroje jsme zaparkovali na svá místa, kde  čekají na další výjezd.

Tomáš Jaroň , květen 2000
 
 

MALÝ BERANOV 9. - 11.6. 2000

    Je tu druhý červnový víkend, čas dalšího plánovaného setkání  milovníků tříkolových nesmyslů. Náš tým tentokráte reprezentuji  jen já s ANGLÁNEM. Vyrážím v pátek společně s kolegy Jindrou a  Klémou. Dnes budeme nocovat přímo na hradě Orlík nedaleko od  Humpolce. Tuto zříceninu mají kluci pronajatou již deset let a  snaží se ji udržovat. Cesta proběhla bez problémů, velmi akční  byl závěrečný výjezd do hradu po velmi strmé a hrbaté lesní  cestě. Myslím, že jsem trošku ošoupnul lamely.

    V sobotu ráno za sebou zavíráme hradní bránu a jedeme dál  společně s kolegou Luďkem, který se přidal v Humpolci. Do
Beranova to máme asi třicet kilometrů. V jedné malé vesnici  zastavujeme na snídani u samoobsluhy. Před desátou dojíždíme na místo na hřiště v Beranově. Chystá  se začátek závodu. Stroje startují po pěti minutách, před  odjezdem v rámci soutěže vyplňují posádky prázdný TP a pak už  se na trase měřící 53 km identifikuje dvacet míst, které jsme  si před tím prohlédli na fotkách. V půli trasy se střílí ze  vzduchovky. Po dojezdu do cíle se konají ještě dvě dovednostní  soutěže. Nejprve je třeba se na krátkém úseku trefit zadním  kolem na čtyři špalíky. Není jednoduché odhadnout, kde zrovna  zadní kolo je, když se předtím točí na plný rejd. V závěru se  musíme trefovat mezi dva hranoly tak, aby na každou stranu bylo  nejlépe stejně centimetrů. Náhodou se mi to podařilo na chlup  přesně jako jedinému ze závodících! Tímto je program závodu  vyčerpán. Naše skupinka vyráží na jídlo a na koupání. Večer sedíme u ohně a debatujeme. Máme super počasí, buřty i pivo.  Někdy po půlnoci odcházím do spacáku vedle ANGLÁNA.

    V neděli ráno se vyhlašují výsledky. Jsem velmi překvapen,  protože jsem se v celkovém hodnocení umístil na druhém místě.  Přivážím si domů šampaňské, frgál a kufr s kastlíkem do  velorexu. Potom jedeme v koloně na náměstí do Jihlavy, kde se  vyrovnáváme přímo na středu u kašny. Kolemjdoucí si hadráky  jako vždy prohlížejí, někteří se vyptávají na technické  podrobnosti. Akce definitivně končí kolem jedenácté. Domů jedu  sám přes Havlíčkův Brod a Kolín. ANGLÁN šlape jako hodiny,  nevadí mu ani tropická teplota. Poslouchám rádio, vychutnávám  jízdu, kolem téměř žádný provoz. Ve tři čtvrtě na dvě parkuji v  Kyjích.

 Tomáš Jaroň, červen 2000
 

LIPNICE 28. - 30.7. 2000

    Také na toto prázdninové setkání vyslal náš Tým své  zástupce. Jedu já s ANGLÁNEM, Petr se ŽLUŤASEM a Erykson s  FANOUŠEM. Poslední zmíněný stroj je třeba obzvlášť pochválit,  protože než v pátek večer vyrazil z Prahy, odpoledne přijel z  Lysic a za den tak urazil asi 350 km v dešti bez poruchy a  vychladnutí motoru. Startujeme od Petra z Opatova kolem půl  osmé, v Delvitě nakupujeme, poprchá, začíná se stmívat. Příjezd  na místo jsme si odhadli na půl desátou. To jsme se ale  zmýlili! Za Čáslaví jsme dojeli skupinu Jindra, Kléma, Filip a  Dejv. Zrovna opravovali - Dejvovi to jelo jen na jeden válec.  Po odstranění závady jsme pokračovali dál do okamžiku, než  Filipovi upadlo výfukové koleno, opět zastavujeme. O kus dál  přejel Filip odbočku na Světlou nad Sázavou, ostatní zastavují,  Jindra ho stíhá a otáčí správným směrem. Ve Světlé nad Sázavou  vytrhl Kléma při brždění zarážku bowdenu ze štítu bubnu, musí  dojet na dvě brzdící kola. Na hrad dojíždíme kolem jedenácté  večer. Na osvětleném nádvoří parkujeme stroje, do noci ještě  plkáme.

    V sobotu ráno před startem jdeme na polívku, pak startujeme.  Máme rozděleny úkoly. Erikson má ve FANOUŠOVI digitální  tachometr, sleduje trasu a zaznačené křižovatky. Já a Petr se  soustředíme na dvě strany úkolů. Jedeme chvilkama bez střech,  ovšem občas je musíme velmi rychle nasazovat. Nejhorší počasí  nás zastihlo na hradě Orlík, tam chčije fest. Po absolovování  trasy jdeme v Lipnici na jídlo, pak sedíme u ohýnku. Když  tamnímu kytaristovi došly nápady, nástroje se ujímá Erikson, do  hry se ponořuje natolik, že zahraje všechny vodácké hity od A  do Z, což o sobě vůbec netušil, že to dokáže. Kléma ho vždy povzbudil: " Eriksone najdi akord" , a už to jede. Dá se říct, že jsme ovládli okolí ohniště. Když došly i naše hity, odešli jsme v půl třetí na kutě.

    V neděli vyhlašuje organizátor Luděk výsledky, nikdo z nás  se v čele neumístil. Na hrad ještě přijíždí se svým "trochu  upraveným" strojem Milan David. Stroje se zvolna vydávají na  cestu do svých domovských stájí. Erikson s Petrem se vydávají  na Prahu, já na Lysice. Všichni jsme v pořádku dorazili. Další  akce v pořadí, která nás čeká, je blanenský sraz, tam snad protáhneme naše dvěstěpadesátky.

 Tomáš JAROŇ, srpen 2000
 

BLANSKO 3.9. 2000

    Je tu poslední prázdninová neděle a to znamená, že se v  Blansku již po desáté koná sraz, který s neutuchajícím nadšením  organizuje náš kolega Ivoš Fajman. Tým zastupují celkem čtyři  stroje. GABRIEL pilotovaný samotným presidentem Týmu, ANGLÁN  pilotovaný Petrem, stále bezejmenná originální 250-tka  pilotovaná Pepčou a VALNÍK pilotovaný mnou. Tento čerstvě  složený stroj si tímto srazem odbyl svoji premiéru na srazech.  Jako spolujezdci se zúčastnili Renča, Ladík a Honzík.
 Při cestě na místo jsme museli 250-tce zlepšit palivovou  cestu, neboť přes filtr nešel benzín. To se přihodilo v  Ráječku, kde nás mimojiné dojel Kuzma z Boskovic. Ještě v deset  hodin přijíždějí další stroje. Parkoviště je zcela plné.  Povídáme si se starými známými, rozdáváme pozvánky na náš  podzimní sraz. Pak Ivoš vyhlašuje prohlídku strojů. Sledujeme a  posloucháme naše kolegy, hodnotíme technická zlepšení a vůbec  provedení vozítek. Také naše čtyři zcela odlišné modely jsme  důstojně představili.

    Tak jako v létech minulých jedeme v koloně přes město,  máváme užaslým chodcům (i když blanenšťáka už nemůžehadrák  překvapit) a jeden druhému podkuřujeme pod nos, ale je to  bezva. Pro oběd byla zvolena restaurace na Obůrce, ovšem mělijsme problém s kapacitou podniku. Odtud se stroje začaly  rozjíždět domů.

Tomáš Jaroň, září 2000

TÝNEC NAD SÁZAVOU 22.-24.9.2000

    A je to tady! Po třech letech co se aktivně věnujeme hadrákům,  jsme si na vlastí kůži vyzkoušeli, jaké to je, pořádat vlastní  sraz. Místo konání nebylo voleno nijak náhodně, protože  tábořiště i okolí Týnce nad Sázavou dobře známe. Plán se zrodil  koncem srpna v Lysicích v restauraci Labuť.

    Do Týnce jsme v pátek po poledni vyrazili s Petrem ANGLÁNEM  a ŽLUŤASEM. Pepa dojel TONÍKEM v podvečer s Eryksonem, který  dojel po střechu naloženou felicií. V realizačním týmu máme  asistenky Álu, Dádu, Kateřinu a Kamču, v exluzívní funkci  George, zvaného Béda. Po příjezdu na místo jsme postavili  altánek, který bude sloužit jako hlavní stan organizátorů. Od  hospody vedle jsme přinesli lavice a stoly a nakonec jsme  zajeli pro dřevo. Náhodní chodci se asi divili, když viděli  dva Velorexy a na něm hromadu větví, které se klátí ze strany na stranu. Během večera přijíždějí další posádky z Prahy,  Boskovic, Břeclavi, Zlína, Orlických hor, Kolína, Pardubic a  dalších míst. Večer sedíme u ohně, povídáme si o všem možném i  nemožném, točí se černohorská desítka. Někteří naši kamarádi už  začínají tušit, čím se zítra bude začínat, a tak se snaží Bédu  odrovnat ve výčepu. To se ale Luďkovi evidentně nepodařilo.

    Je sobotní slunečné ráno. Postupujeme podle programu, v půl  desáté zahajujeme předstartovní "brýfink", kde se závodníci  dozvídají potřebné informace. Kolem desáté vše zahajuje  dobrovolník se startovním číslem 6. První disciplína spočívá v  tom, že posádka Velorexu musí na kanoi přejet řeku na druhý  břeh a tam zazvonit na zvonec. Celé jejich snažení ovšem  sabotuje zlý kajakář Béda, který strká do lodí, tahá za pádla  nebo lodě jen tak rozhoupává. Posádkám se s většími či menšími  úspěchy daří, Béda plní svoji roli bez chyb. Jednu loď cvaknul  bez milosti, protože si Luďka ze včerejška dobře zapamatoval.  Velmi blízko ke koupeli měl tandem Bara - Kostík, ale  bohužel to ubalancovali.

    Po této rozcvičce vyrážejí posádky na trasu, která měří  cirka 70 kilometrů. V Prosečnici má stanoviště Pepa s  Eryksonem, kteří tu zadávají znalostní test. Zjistili jsme, že  většina velorexářů má velmi slabé znalosti o svých strojích,  zvláštěpak málo vědí o starých Oskarech. Dále na trase je třeba  dobře se rozhlížet a hledat odpovědi na otázky. Další z úkolů  spočíval v tom, že bylo třeba obdržený kolíček vyměnit za co  nejcenější věc. Uznání si zasloužil Vláďa Mangl, který  vyvexloval Škodu 100, ovšem nedokázal ji za Velorexem dopravit  do tábořiště.

    V cíli bylo třeba absolovovat ještě jeden úkol, který  spočíval v exování piva na čas. Bezkonkurenčního času 4:60  docílil Tomáš Kostík. Pak už vypukla volná zábava, zapálili  jsme oheň, přijela objednaná muzika Podlešák a spol. Zábava  trvala do nočních hodin, kdy se "čeští harleyáři" odebrali na  kutě.

    V neděli jsme vyhlásili výsledky, rozdali docela zajímavé  ceny a tím celou akci ukončili. Stroje se začaly zvolna  rozjíždět a také my organizátoři jsme začali balit. Zúčastnilo  se 23 strojů včetně pořadatelských, počasí nebylo nejhorší,  snad se sraz alespoň trochu líbil. Třeba ho někdy zopakujeme.

V Ý S L E D K Y :

CELKOVÉ POŘADÍ :

NEJAKČNĚJŠÍ VODÁK :

 Luděk Brož, st.č. 16

ZNALOSTNÍ SOUTĚŽ :

ÚKOLY NA TRASE :

EXOVÁNÍ PIVA :

Tomáš Jaroň, září 2000

A ještě nějaké lahůdkové fotky :

První disciplína se odehrávala na lodi!

VÝJEZD NA ORLÍK 11.- 12.11. 2000

    Je krásná listopadová sobota. V Praze nám zůstal soudek černohorské dvanáctky, a tak jsme naplánovali akci, na které jsme my hadroletáři vodáci chtěli seznámit  naše kolegy z Velorex týmu Orlík s našimi kamarády vodáky. Zřícenina hradu, na které bude večer muzika, pivo a kuřata, je docela ideálním místem. Já a Pepa jsme po dohodě vyrazili našimi hadraplány. Jako spolujezdkyně jsme přibrali Álu a Hraběnku. Pepa se nedal ukecat a jel se střechou. Já ortodoxní kabrioletář jsem odhrnul alespoň přední část. Hraběnka si nestěžovala. Zná mě a byla vybavená na zimu. Jako vždy jsme byli elegantní, neboť jsem ke kožené bundě a čepici oblékl bílou "dostálovku". Cesta probíhala bez obtíží, bez poruch. Ve Světlé nad Sázavou jsme pojedli a jeden malý chlapec na ulici určitě nikdy nezapomene na poslušné mluvící auto. Ke zmatení stačila nevypnutá vysílačka a Pepova improvizace z opodál. I když jsme zabloudili v Humpolci  na hrad jsme nakonec trefili. Výjezd byl dvojková a pak jedničková záležitost, ale pod plynem to šlo s rezervou.

    Na hradě už bylo plno lidí. Erykson přivezl sud a šestnáct kuřat a plné auto lidí. Také tu bylo mnoho stopařů. Večer jsme jedli, pili, hodovali, Luděk a Erykson nacházeli nové a nové akordy, bylo veselo. Symbióza vodáků a velorexářů slavila úspěch. V neděli dopoledne jsme se zvolna začali rozjíždět domů. Hraběnka vyměkla a jela autem se Svobanem, ale mě dělal do Prahy společnost Mrak. Cesta byla opět v těžké pohodě, na okruhu u Čáslavi jsem trhnul jednu stodvacítku. Její posádka nevěřila. Je fakt, že jsem i já měl střechu, protože se trochu ochladilo, a tak mi skoro nevlála šála, ale stálo to za to! V Praze jsme uložili stroje do svých brlohů a dáme jim přes zimu asi trochu klidu. 

Tomáš Jaroň, leden 2001

Akce podle roků  1998 | 1999 | 2000  | 2001 | 2002 | 2003 | 2004   | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |